Prokop & Otto SKOLE

V Praze, v úterý dne 11. prosince 2018.

Reportáž teamu Ministry of Silly Walks

Po Škole 2016 z pohledu eléva

Kolega Jirka Boháč mě přemlouvá k účasti na šifrovačce. Kdysi jsem luštil a i vymýšlel šifry pro Po Drátě, ale na žádné terénní jsem nebyl. Přemýšlím, jestli do toho jít.

0. Příprava

Pro hraje poloha startu v Dolních Počernicích, což mám "za rohem." Proti hraje moje spánková deprivace v posledních dnech, protože se nám za okny uhnízdili nějací frustrovaní ptáci, kteří lákají samičky už od čtyř ráno. Nicméně překecat se nechám, v pátek se vezmu odpoledne volno, vyspím se (to už bývají ptáci zticha), najím se a jdu na bus do Počernic. V autobuse je dost lidí s krosnami, to asi nebude náhoda. V zámeckém parku jsou davy. Potkávám další kolegy, kteří mě nasměrují k části mého týmu s židlemi. Matěj mě nejprve odhání s tím, že oni orgové nejsou, ale nechá si vysvětlit, že jsem spoluhráč. Představí mě Tereze, po chvíli dorazí Ondra a Jirka. Jsme komplet a čekáme na píšťalu. Předem se ostatním omlouvám, že šifry jsou pro mě Španělská vesnice, ať nemají přehnaná očekávání.

1. Start

Některé osoby lžou, některé mluví pravdu. Super, tyhle úlohy mě baví. Na rozdíl od vedlejší šifry, kde se absolutně nechytám. Označuji si výroky, které se vyjadřují o ostatních. Že by od každého písmena říkala právě jedna osoba pravdu? Hned první nápověda to vyvrací. Ale dozvídáme se, že heslo je D.{8}D. Někdo mluví o vybroušeném skle a pozorování. Ptám se, jestli dostaneme penalizaci za špatně uhodnuté heslo. Prý ne, ale DALEKOHLED to není. Zkouším označovat skupiny výroků podle věcí, zvířat a abstraktních pojmů. Pokud by někdo z některé skupinu mluvil pravdu, všichni z ostatních skupin by lhali. Zároveň zkoušíme ostatní slova začínající a končící na D. Hmm, není náhodou DROBNOHLED český překlad slova mikroskop? Ukazuji MJ-ovi příslušné heslo na cs.wiktionary.org a že prý ano. Hurá, přispěl jsem k řešení první šifry. Sháníme členy týmu a vyrážíme. Matěj kouká na vedlejší šifru. Ještě jednou přispívám svými znalostmi a naviguji k rekultivované skládce, kam občas jezdíme na výlety.

2. Mozaika

Tady se vzdávám. Ondra tvrdí, že vlevo nahoře je vidět M. Pak si Matěj (?) všimne sloupce pravidelných šestiúhelníků. Ondra je vybarví a vydáváme se k Martiňáku. Aspoň vím cestu.

3. Názvy firem

Dáváme dohromady správné dvojice v názvech firem. Tereza potom skáče v textu a zároveň hledá v mapě. Vychází to na začátek suchého polderu. Pořád jsem blízko domova, což je fajn. Ondra má hlad.

4. Ozubená kolečka

Hurá! Nedávno jsem dětem koupil na eBay 8.5 kilo použitého Lego Technic. Ozubená kolečka mě baví. Společné je sestavíme a razíme ke stavidlu. Pořád znám cestu.

5. Noviny

Od sličné kamelotky dostáváme výtisk Minulosti. Vlevo dole je vzkaz pro Ovčáčka, haha. Začíná se stmívat, takže se jako můry slétneme k lampě. S Terezou luštíme křížovku. ZDEVPIŠTEERRATA. OK, zbytek týmu zatím nalezl většinu chyb. Problém nám dělá recept (co je špatného na kapustě v rajčatové polévce?), naštěstí Ondra vygoogluje správně znění. Vyrážíme k Bartoloměji, tam to znám.

6. Divné věty

Navrhuji sednout si do nádražky v Kyjích. Vaří tam dobře, bohužel ne v deset večer. Ondra kupuje brambůrky a za kofolu nic nechce. Tereza s Boháčovými přiřazují větám písmenka. Přispívám s C pro kyselinu askorbovou. Později opravuji I na C u komplexních čísel, ale víc se nechytám. Tereza naštěstí nalézá řešení. Kromě toho, že přestávám zvládat šifry, nastává další problém: NEZNÁM CESTU. Tereza vyřešila i dvě vedlejší šifry, budou se hodit.

7. Potrubí

Nechytám se, šifru z větší části řeší Ondra. Neumím ani sčítat písmena z paměti.

7.5 Zeď

U protihlukové zdi nalézáme rovnou popis další cesty. To je fajn ze dvou důvodů: Nemusím nic luštit a začínám se zase orientovat v okolí (jezdím tudy občas autem).

8. Obrázky

Opět se nechytám, Tereza ale odhalí, že se jedná o části těla. Debata o stavbě zadnice trochu odlehčuje situaci, ale je vlastně zbytečná, protože kód by se na dalším písmenku zase opravil. Aspoň pořád tuším, kde jsme, i když ten most jsem neznal.

9. Rodokmen

Trochu neohrabaně si vypisuji písmenka z jmen a kreslím rodokmen. Tereza mezitím přišla na řešení nemocnice, takže jen hledáme správné specializace pro některá příjmení. Rozhodneme se hlavní šifru přeskočit. Trochu je mi to líto, ale to jsem se nedostal k cestování v čase. Přestávám tušit, kde jsme (v prostoru).

10. Kyvadlo

Tyhle součástky v Legu Technic nejsou. Víme, jak by se to asi mělo řešit, bohužel máme dvě táhla prohozená a snažíme se z toho vykoumat tajenku. Ondra a Tereza nabírají síly. Já zkouším geografický brute force; po chvíli volá Jirka, že táhla vyměnili a funguje to. Omlouvám se ostatním, že jsem si toho nevšiml (myslel jsem, že jsem zkoušel všechny kombinace horních táhel).

11. Sudoku

Tady se opět nechytám. Navrhuji složit z toho nebe-peklo, ale vlastně nevím, k čemu by to bylo. Lehám si na lavičku. Po chvíli mě Jirka budí, že už mají řešení. To ale končí otazníkem, takže spím dál. Díky, orgové!

12. Mašinky

Kolem kolejiště je nával a už se nezvládám soustředit, tak zkouším hledat heslo ve filmu. Vojta omylem zakrývá projektor a je mu to jedno, takže tady asi nic. Zkoumám osvětlenou zeď. Tereza zatím nakreslila plánek kolejiště a body, kde se rozsvěcí světla. 3 x 5 bodů, to by mohla být písmenka. V tom přijde nápověda, která tuto domněnku potvrzuje. Rozdělíme si kolejiště a zapisujeme barvy. Sejdeme se a skládáme písmenka. L, T, H, O, A. LHOTA? Někdo navrhne seřadit písmenka podle spektra, vyjde TAHLO. Lhotu dám do závorek a jdu za Markétou. Podle mapy máme jít ke Hlaváku. Venku svítá, ale ještě jezdí noční tramvaje.

13. Divná Sousloví

Sousloví dávají sotva smysl. Nejspíš záleží na každém písmenku. Zároveň s Ondrou si všímáme rozdílu mezi písmeny. Jelikož aritmetické operace s písmeny nejsou moje parketa, půjčím si od Jirky laptop a píšu Perl skript, který je spočítá za mě. Skončíme s asi šesti sloupci výsledků pro různé operace s písmeny z každého řádku, ale smysl to nedává. Jedu do Depa Hostivař pro nápovědu. Když vystoupím s tramvaje, volá Jirka, že to ten skript vypsal, ale přes dva sloupce. Mám jet na Vítkov.

14. Šifrovací strojek

Od Vojenského muzea volám, jestli jsou pořád nahoře. Bohužel ano. Dojdu nahoru a Matěj mi vysvětluje, jak do sebe které dílky zapadají. Nedokážeme se shodnout, co se zarážkami. Argumentuji, že jich je počet koleček x 2 - 1, takže na vnitřní kolečka po dvou proti sobě a na poslední jedno. To všechno podle čísel a třikrát jinak. Nikomu se nechce věřit, že by po nás orgové chtěli rozebírat a skládat mechanismus ze špejlí, ale jiné řešení nenacházíme. Pak se přeme o funkci západky. Má zapadnout vždy do jednoho kolečka a pak se posouvat, nebo má být přes celou hloubku strojku? Co je vlastně výstupem každého ze tří kroků? Písmenko za každý kotouč, který se uvede do pohybu? Nebo Jedno písmeno, na kterém se strojek zasekne? Zkouším v Osmandu hledat třípísmennou ulici a usínám. Když se probudím, Boháčovci stále tápou. Jedu na Staromák pro nápovědu. Trezor, do háje! Volám Jirkovi, ten říká, že se mezitím vzbudil Ondra a všiml si v poznámkách slova tunel na přeskáčku. Takže se sejdeme na jednom z konců jednoho z vítkovských tunelů. V zadání byl severovýchodní konec, to ukazuje spíš na cyklotunel.

15. Puzzle

Když dorazím, Tereza už má rozstříhaný puzzle. Jirka mi vysvětluje, jak měl fungovat trezor a jak jeho mechanismus souvisel s tím, co jsme s ním zkoušeli my. Čím dál častěji se skloňuje slovo "haluz." Z písmenek se dá složit hřiště. Dokreslujeme chybějící zobáky, čímž si úlohu trochu obzvláštníme. C by mohlo být Krejcárek a M Tramvaj. V ten moment jsme mohli kouknout do mapy, jestli 140 metrů od zastávky Krejcárek není hřiště (srv. "haluz"). Tereza ale rychle našla autorské řešení a vyrazili jsme.

16. Paprsky

Přesnou polohu šifry poradily Matějovi maminky na hřišti. Žluté lázně, Červený vrch a Bílou horu jsme identifikovali hned. Trigulací nám vyšlo okolí ZŠ Chmelnice, což plus minus souhlasilo s azimutem na Černý most. Je modrá nějaká vodní plocha, nebo je to Modrá škola? Abych to zkrátil, u ZŠ Chmelnice jsme nic nenašli a ani najít nemohli. Tušili jsme, že cíl bude na Nákladovém nádraží a cestou jsou Židovské pece. Vydali jsme se tam, v parku bylo několik luštících skupinek, což nám dodalo tolik potřebný optimismus. Ten se vytratil, když jsem při obhlídce parku našel šifru číslo 18. Opět zaznívá slovo "haluz" v různých tvarech. Ondra to vzdává, orgové z nás mají srandu. Já vyrážím na geografický brute force trasy mezi stanovištěm 16 a 18. V discgolfovém parku je příměstský tábor, tak po chvíli radši mizím, aby mě vedoucí neměli za ouchyla. Tady zápisky končí, šifru 17 jsme nenašli a na příští rok si pořídíme delší pravítko.

Michal