Reference od týmu Drtivá porážka

Je podvečer, pátek 5. června roku patnáctého.

Zbraslavský zádušní sad ožívá četnými skupinkami nadšených uchazečů, mezi které se po krátkém bloumání senem a stromořadím také přidáváme. První nás čeká dopravněbezpečnostní interakce, kde poměrně rychle získáváme chumel znaků, ve kterých odhalujeme lidový popěvek oslavující lichokopytnatého člověka přítele. Odměnou vyfasujeme mapu a tajemný balíček. Obsahem byl občas povykující a vesele poblikávající přístrojek. Ustupujeme do přilehlých ulic, kde regenerujeme v sadu zaživší pylový dýchánek. Za štěkotu psovitých šelem nevěřícně procházíme mapou, kontrolujeme gramáž papíru, odhalujeme tajemné znaky a rozporujeme měřítko. Po průchodu většiny ostatních skupinek okolo nás uznáváme, že křížek označený stanoviště 20 bude opravdu to pravé. Ztrátu jsme lehce ubrali užitím přeplněného hromadněpřepravujícího prostředku linky 165. Označení nelhalo. Místně disharmonické pištění vůkol drásajíc napovídá řešení šifry. Tasíme flétnu. Nástroj mnoha ústy prověřený a hudebními tábory protažený, vyluzujíc tóny a intervaly nejvyšší čistoty, mate a zůstává nepochopen přístrojem bez duše. Výpůjčkou získáváme vyluzovač solidárního konkurenčního uskupení a přístroj se konečně radostně rozsvětélkoval. Unešeni nezvyklým zážitkem kroužíme okolo jak noční motýl váben žhavým vláknem wolframového vodiče ve skle zalitém. Představení skončilo v rytmu mělce oddechujících přihlížejících, kteří po prvním hlubším okysličujícím doušku marně skládají prezentovanou informaci. V tantrickém vytržení se zvolna z mhy nevědomí přeci jen noří další cíl cesty, vysoko se tyčící. Překonáváme dramatické převýšení a rozbíjíme pod tlakem tabáku závislých z nás základní tábor pod vrcholem zteklé pahorkatiny. Posilněni a vyprázdněni při kratochvíli v lesním altánku, nezvikláni proudícími davy vyrážíme zkratkou rozdílným směrem, vedeni neomylným azimutem sedmého smyslu do obmyšleného místa určení. Poměrně rychle nalézáme stanoviště orgů a ještě rychleji si uvědomujeme, že naše vytržení bylo mnohem účinnější a pohybovalo se dále v časovém kontinuu než radno. Bludné vize nás vedly na stanoviště 18. Kajíc nad vlastní jasnozřivostí vracíme úkol a vyrážíme zpět v čase. Stanoviště 19 jsme dohledali a uzlíkatou šifru rozmotali. Opětovné získání již dobitého 18 stanoviště hradiště Šance je již pouhou formalitou. V nitru oppidia obléháme dávno padlý stromu kmen, jež tíhou dávných dob se ke spánku svalil, je tichá noc prorývaná skřeky domestikované zvířeny i vřískotem nespavých kojenců, dle hmyžení náhlého vůkol zde již dlouho nikdo nespočinul a broučci, jež staletí hladověli, vrtí se v roztodivných tanečcích a skřípí kusadly. Dávná magie druidů působí na starší členy výpravy okouzlujícím dojmem nutíc je dobrovolně ulehnout do vrstvy listoví, nechat se Hrobaříky zpracovat a v poletujícím pápěří stát se spórou samotnou. Hle však osvobození, šifra je notami rozkryta a klopýtavou chůzí nabíráme směr Točná. Opuštěná periferie klokotá procházejícími davy, místní zdroje vody jsou obleženy luštiteli, naše společenství neomylně zasedá v místním pohostinství, doplňujícím nás drahocennými antioxidanty, vitamíny a nutričně vůbec a solidárně s námi bdícím téměř do ranních hodin. Rébus je pokořen a další putování před námi. Ve stínu tiše z nouze dýmajícího Cholupického tunelu, opětovně a úspěšně pískáme do elektronické krabičky, jež nás odmění další stopou otisklou v území Komořanského sídliště. Svítá. Pod kamenným strážcem čeká nezdolná tajemně barevná škála sedmi odstínů šedi. Mžouráme v chatrném osvětlení lehce zadýmeného a poměrně zaplněného nočního baru, těžko rozlišujeme barvy i s nalezenou vzorkovnicí RAL klasifikace. Po mnohých pokusomylech jeví se z čmáranic náhle jasná adresnost. Tiché hurá do krásného rána. Je umění o věcech zřejmých pojednávat takovým způsobem, že postřeh posluchačů umdlévá do vegetativního režimu, to je BOZP. Na pohled jednoduchá hra s pořadím slov nás dále nepouští. Krutá osidla rozumu nás zastavila, váhavě driftujeme, pokušení jet za nápovědou je veliké, ale stojíme na místě, roztříštěna poslední vůle jest ...

Je dopoledne, sobota 5. června roku patnáctého.