Řešení 1. šifry (Startovní – fotky)
Stejně jako v minulých letech, měla startovní úloha řešení, pro které nebylo třeba se zvedout z místa.Při pečlivém prostudování fotografií (lupa by se hodila) bylo možné všimnout si, že některé okraje fotek jsou na kousku zobrazené inverzně. Podobně i ten "rozdělený" natištěný plánek parku zasahoval do vyznačeného rámečku tak, že v daném místě byl inverzní. To mohlo vést na úvahu, že fotografie lze vyskládat do tohoto rámečku – tak, aby ho celý pokryly a nebyly mezi nimi mezery. Rozložení fotografií bylo jednoznačné.
Dalo se to vymyslet i bez toho, abyste si všimli rámečku. Mohlo vám třeba být podezřelé, že rozměry fotek jsou celočíselné, a čirou náhodou je součet jejich obsahů stejný jako obsah plánku.
Středy fotografií pak nejenže víceméně přesně ukazovaly místa na plánku, na kterých byly fotografie pořízeny, ale zároveň určovaly body, které propojeny podle sekvencí v zadání úlohy vykreslily písmena DRAHORADOVA.
Vše šlo samozřejmě vyřešit i běháním :)
Mimochodem, "LIL ZUKOV" byl zobrazen prakticky v reálné velikosti a není to ničí jméno, ale informace, že sochu J. Wolkera v místě startu odlil Zukov.
Vedlejší šifra – Závorky
Závorky jsou správně spárované a nekříží se, takže je můžeme nakreslit jako strom. Například ((·(·(()·)))·) nakreslíme takto:
To nám dává cestu v morseovkovém stromu (tečka je doleva, čárka doprava; puntíky jsou tam, kam nejdeme). Tento strom tedy popisuje P.
Čteme: MESTOPODJESTEDEM čili Liberec.
Také funguje rozdělit si posloupnost na překrývající se dvojice, "((" číst jako tečku a "(·" jako čárku. Písmeno končí, kdykoliv uzavřeme vnější pár závorek. Rozmyslete si, proč je to ekvivalentní.