Nás třeba zaskočilo, že rybník Martinák se dneska jmenuje Čeněk a například na Google mapách je vyznačen jen pod tímto novým názvem.

Stanoviště č. 2

Tady to byla víceméně banalita, protože zadáno bylo téměř nešifrovaně. Ale stejně bylo divné (a mělo asi být varující), že jdeme vlastně nikam, z čehož se nakonec vyvrbila rekultivovaná skládka, která byla někdy předevčírem proměněna v jakýsi parčík.

Stanoviště č. 4

Popis cesty je jasný. Ale když se tam chceme reálně a zkratkou dostat, máme problém. To že jdeme spíše necestou, než cestou, je v pořádku, to je riziko zkratek. Ale místo samo je pak s mapami v příkrém rozporu. Na dně poldru proběhla jakási revitalizace, která zásadně rozmnožila počet tůněk a vodních ramen a zcela změnila jejich polohu. Takže docházíme do místa, kde má být jediné rameno vodního toku, na jeho pravém břehu pak stanoviště. Jenže místo stanoviště nacházíme druhý vodní tok. A stanoviště hledáme až za ním. A to poté, co v jiné mapě zjistíme, že tam jsou vodní toky dva. A chvíli nám to trvá, než nakonec zjistíme, že vodní toky jsou ve skutečnosti tři a máme jít tedy k tomu nultému, který jsme díky fikané zkratce neviděli.


Stanoviště č. 5

Poldr nemá žádnou standardní mapovou značku a už vůbec není obvyklé, aby měl jméno. S nalezením problém nemáme, ale úplně si dovedu představit problém značný. Jednak jsem si všiml chytré cedule u předchozího stanoviště, která prozradila jméno, jež je jinak jménem pomístním, což je tak trochu kód samo o sobě. Jednak prostě místo znám. Ale kdybych místo neznal, jména si nevšiml a měl k dispozici mapy, které jsme měli, budu hodně moc tápat.

Stanoviště č. 17

Hledali jsme jej celou věčnost a přiznám se, že už jsem to měl chuť vzdát. Průsečíky čar, které mají na mapě klidně délku jednoho metru a odměřují se od míst, které povětšinou nejsou body, ale plochy či úsečky, se prostě z podstaty protínají na poměrně rozsáhlé ploše. A na té ploše pak člověk čeká nějaký smysluplný areál, jehož střed je možné stanovit, když už to tedy má být uprostřed. Jestliže je tímto areálem park vzniklý z letos či vloni z revitalizovaného starého zplanělého sadu, který byl ještě před rokem nepřístupným bezejmenným mrdníkem bez jasných hranic, je dosti obtížné jej najít bez konkrétní mapy, která je aktualizovaná pokud možno před týdnem.

Medvěde, mapu u sebe teď nemám, takže těžko oponovat. Ale stejně se mi moc nechce věřit tomu, že by na historické mapě byl objekt, který, pokud vím, vznikl až v reakci na povodně na přelomu 20. a 21. století. Řešení šifry č. 3 popisovalo cestu ke stanovišti č. 4 dokonale a nezpochybnitelně. Ale netvrď mi, že jste očekávali, že hráči po této trase půjdou, že ne? Očekávali jste, že si ji najdou a na další stanoviště půjdou optimální cestou. Pak vnímám jako nepěkné, pokud se hráčům nevyplatí, když to skutečně udělají.

Určit polohu stanoviště 17 dostatečně přesně není technicky vůbec jednoduchá věc. Kromě samotné komplikovanosti měření v potřebných měřítcích, která sama o sobě generuje nezanedbatelné chyby, bych podotkl, že k odměřování od vrcholků kopců potřebuju mít mapu, na které vrcholky kopců jsou. Bílou horu věřím, že trefím, protože na jejím vrcholku je pomník. (Ale je to pořád věc víry, že je opravdu na vrcholku.) Červený vrch netrefím, protože prostě na mapě příslušný bod nemám, tak ho musím odměřit tak nějak. Ani s těmi zastávkami to moc nejde, protože je sice v jedné (a druhé ne) mapě zakreslené máme, ale od začátku víme, že nepřesně. Vím, že například zastávky Zelené domky a Modrá škola jsou pro jeden směr na výrazně jiném místě, než pro opačný. Ale čas na to, abychom si to jeli reálně ověřit do Kunratic a Hájů prostě nemáme, takže znovu odměřujeme přesný směr od nepřesného místa. Výsledkem je, že chyba je v řádu stovek metrů a to už je prostě moc.

Myslím si, že Prahu znám velmi dobře a podrobně. Ale o tom, že ten kopeček se nějak jmenuje, jsem se dozvěděl až na Po škole. Na mapách (několika), které jsme měli, je ten kopeček jen neohraničená jednobarevná plocha bez jakéhokoli obsahu, jména, charakteristiky, čehokoli. Dokonalý důvod, proč tam nejít, když už tedy máme hledat střed.

Rozdávat mapy asi není potřeba. Postačí jen, pokud byste na takováto místa odkazovali nezpochybnitelnou slovní tajenkou, a neurčitým rýsováním odkazovali třeba na Vítkov, kde už nás upřesnění zkoriguje samo.

Cestou na trojku byla na začátku těch bažin či poldrů byla aktuální mapa území, kde dal krásně optimalizovat další postup.

Ad 17 - chtělo to vybrat takové body, které byly jednoznačné, co nejvíce blízké a co nejméně rovnoběžné (a nutno říc, že tohle se jednodušeji píše, než dělá)... nám se tři ze 4 čar se protly v tom parku a ta 4-tá na jeho kraji. A to, že nám to dle papírových map vyšlo do ničeho, v tom problém nebyl .. stejně by jsme tam šli, navíc na netu už ten park byl. Ale rýsovali jsme to v hospodě na stole, tak možná proto taková přesnost :-)

Btw. na dvojku, jsem byl asi jediný člověk, co to opravdu mapoval a nevisel za davem a nevidím důvod, si tam na cokoliv stěžovat, vše tam krásně sedělo.

Já osobně jsem naopak rád, že už se pomalu upouští od vlastních terénních map ve zpracování, kde je 5 názvů, u třech jsou šifry a než si člověk sedne, už ví, kam pude dál, jen to musí vyluštit. Naopak se nebráním mapě zaplevelené spoustou virtuálních míst a názvů (na Svíčkách jsem viděl něco takového), ale to zatím ještě do módy neproniklo a přitom by na tom šlo postavit tolik krásných šifer. Nicméně musím přiznat svoji více jak dvacetiletou závodní orientační kariéru, asi jsem jí trochu poznamenán :-).

Počkaj Síbo, ty sa sťažuješ na to, že ste si nezobrali poriadne vybavenie (tzn. viac AKTUÁLNYCH máp rôznych vydavateľov)?! Áno, nie je to priamo v doporučenom vybavení, ale patrí do bežného vybavenia rovnako ako teplé spodky, prípadne energydrink.

Kde je hranica použiteľnosti mapy? Mám asi 10 rokov starý atlas, kde napríklad cyklotunel pod Vítkovem nie je, pretože vtedy bol ešte železničný a jazdili tam vlaky. Stanovište 9 je v pomerne novej zástavbe, opäť v mojom atlase mám naznačenú cestu v tejto oblasti, ale nepomenovanú (a Ungarova nie je ani v registri). Je to ale zaujímavé, lebo podľa fotomapy tam domy stáli už v roku 2006. V roku 2003 tam ale ešte bolo pusto-prázdno.
Cesty v lese pri železničnej trati Malešice–Běchovice asi nebudú správne v absolútne žiadnej mape, lebo najvýraznejšie sú teraz bezdomovcami predupané chodníčky. Ale dôležitý most je v každej.
„Revitalizace suchého poldru Čihadla“ je projekt z rokov 2007/2008 – pokiaľ ho nejaká novšia mapa neobsahuje, je to chyba tej mapy.

Ad stanovište 16/17:
Vynášali sme to do mapy Prahy niekde okolo 1:20000. Použité body: Černý Most (stanica metra, tá je v tejto mierke takmer bodová), Modrá škola (to isté). Uhol medzi smermi k týmto objektom je takmer 90° – prípadná odchylka jedného smeru má najmenší vplyv na presnosť určenia cieľa. Čiary sa pretli uprostred Třešňovky (v použitej mape biela plocha). Pre overenie sme skúsili ešte Bílou skálu (vrchol v mape vyznačený nie je) a priesečníky týchto troch čiar boli vzdialené menej ako milimeter. Tým pádom to bolo jasne potvrdené.

My jsme stanoviště 17 taky hledali déle, než by se nám bylo líbilo - částečně taky proto, že jsme hledali nějaké sebepotvrzující místo. Byli jsme přesvědčení, že hledáme cíl, v dané oblasti bylo sportcentrum. Na něj se to ale v žádném případě napasovat nedalo, smířila jsem se proto s myšlenkou, že hledáme nálepku s polohou cíle (já naivka!). Silnými favority po první iteraci byla ulice V okruží a taky kruhák u Kauflandu. Když ani jedno nevyšlo, sedli jsme k druhé, přesnější iteraci, která vedla do Třešňovky. Tu jsme asi 15 minut bezvýsledně pročesávali, načež jsme zasedli ke třetí iteraci, nejpřesnější, která ale nic nového nepřinesla. Coby body jsme používali Černý most, Žluté lázně a Růžovou a Černou ulici. Jirka pak stanoviště našel, když se vracel z průzkumu zastavěné oblasti severně. Tou dobou jsem užuž odkládala batoh, že půjdu proběhnout sídliště Zelené město. Za nás by asi stačilo, kdyby nálepka nebyla vodorovně, nebo kdyby jich bylo víc. Holt ještě neumíme poznat stanoviště, když široko daleko není živáčka :).

Cestou na trojku jsme ještě asi netušili, kam půjdeme na čtyřku.

Různých map různých vydavatelů jsme měli nejméně pět.

Málem bych zapomněl, že most přes trať v mapě taky nebyl, ale tam byl jasný popis cesty, tak to nebylo potřeba.

Pokud nějaká novější mapa neobsahuje revitalizaci poldru, tak je to chyba mapy a právě proto je škoda, že nevíme, která mapa je ta, co chyby nemá.

Takže abych tomu dobře rozuměl, po stanovišti, kde hrozí problém, pokud se pracuje s málo aktuální mapou, bezprostředně následuje stanoviště, kde hrozí problém, pokud se pracuje s příliš aktuální mapou?

Ano, já vím. Proto taky dávám příklady situací, kdy to není dobře a kterým lze snadno předejít.

Mno, tak v tom prípade snáď turistickú na mapy.cz – tam, myslím, bolo všetko… Len by sa tam trochu horšie kreslili na 16 tie čiary…

Stačí si uvedomiť, že na Čihadlech to bolo na náučnej ceste/poľnom chodníčku, tie sú obvykle len v turistických mapách. A zas ďalšie stanovištia boli na uliciach, a tie zas obvykle v turistickej mape nie sú (pomenované)… Tzn. neexistuje jedna mapa (snáď s výnimkou tej online), kde by bolo všetko.