Loni jsme se umístili, takže letošní cíl byl jasný. Dojít do cíle. Jdeme ve stejném složení. Namlsáni z došlé Bedny doufáme, že dopadneme dobře.

Už při zjišťování místa startu začíná Peklo(a to mělo být loni). Nechávám se po 4 dnech podat a Jirka mi místo sděluje. Za ty čtyři dny jsem snad vyzkoušel vše. První co mě napadlo byl různý počet koleček sešitu, barevné záložky, úmrtí vědců, ... zdrojový kód byl taky čistý.

Díky Jirkovi znám místo startu a prohlížím ho před cestou na mapách. Zjišťuji, že park vedle Chodecké tvrze má nějaký zvláštní tvar. Zapomínám ho uložit jako obrázek uložit do mobilu a vyrážím na start. Hned na startu s Honzou zjišťujeme, že jsme zatím sami dva. Karel má velké zpoždění a Jirka se Zuzkou taky dorazí později. Naštěstí to stíhají se začátkem. Otevíráme obálku.

Je nám jasné, že se startovní úkol bude dát zase zkrátit, ale nemůžeme přijít na to jak. Všímáme si očí v obrázku(šnek a pavouk je nemají), pojmenováváme zvířata a tušíme, že v prasátkách bude heslo. Utíkám se podívat na místo prasátka a zjišťuji, že tam je org. Ptám se podle odznaku a dostává se mi první věty. Obíhám ostatní a všechny sepisujeme. Nevíme co s tím, ale jdu znovu k orgovi a fotím odznak. Nápadně velká písmena STANOVIŠTĚ JAK... zkouším odeslat heslo JAK. Nic. Po druhé nápovědě, že máme věty seřadit (ale nevíme jak), si všímáme posledních slov a odesílám "autobus". Balíme a jdeme na druhé stanoviště.

Tohle místo známe. Loni jsme tu seděli na Matrixu. Dostáváme dvě šifry, jedna bude přeskakovací. Luštíme A. Uprostřed je vidět rybník, koukám do mapy, vyškrtávám zbylá písmenka a zbývá jižní výpusť. To bylo rychlé. Pokračujeme na trojku. Po cestě se snažíme přijít na noty, ale narážíme na startovní obálku. Uklízím ji do batohu, že ji v civilizaci vyhodíme. Naštěstí se na to zapomnělo. Stahuji do mobilu něco, co nám je dokáže přehrát. Na trojce nám dochází, že jde o Shakespeara, ale doplnění všech děl s pomocí wikipedie dává zabrat. Na Nový hrad jdeme už za tmy.

Koukáme na šikmé čáry a brzy Zuzka přichází s řešením. Balíme se a pokračujeme do údolí. U dalšího rozcestí míjíme nejméně 3 týmy, které buď koukají na rozcestí, nebo sedí u šifry a pravděpodobně dolušťují.

Při vyzvednutí další šifry začínáme vzpomínat na lidovou tvorbu. Tohle mi opravdu nejde, takže Karle čiň se a s malou pomocí googlu brzy přicházíme na princip i řešení. Koukáme, jestli se nemůžeme svést autobusem a protože jeden za pár minut pojede, jdeme čekat na zastávku, kde už 2 týmy jsou. Při výstupu z autobusu ostatní zůstávají u silnice a vybalují karimatku. Já běžím pro zadání. Nejdříve svítím na bezdomovce na lavičce a potom málem přebíhám podél altánku. Naštěstí se včas zastavuji a všímám si loga hry.

Okamžitě si všímáme 4 časů v každém odstavci a vypisujeme je. První nápad přichází na semafor. Jirka zkouší něco svého. Všímáme si několika opakujících slov, ale Karel má naštěstí dobrý typ, že se někdo chtěl vcítit do účastníka. Bavíme se u labutě a kachny. Protože jsme bez dalšího nápadu, tak bereme přeskakovací šifru 2b. Do pár minut máme princip a za chvíli i řešení. Jirka jen potvrzuje, že je to správně. Měl správně nakreslenou šifru, ale nedokázal to přečíst.

Přicházíme k flašinetu. Btým je ještě živý a hraje nám. Princip zjišťujeme s druhým refrémem a teď už jen najít na internetu všechny hříchy a správně je očíslovat. Google radí špatně, takže máme špatné číslování a zdržujeme se téměř 2h. Navíc nás zdrží kravaťáci, co po nás chtějí nějaké kódy. Vůbec netušíme co chtějí a kód krokodýl se jim taky nelíbí. Slibují, že si nás ještě najdou. Zuzka mezitím správně očíslovává hříchy a počítá. Pokračujeme dál.

Před kostelem mě posílají pro šifru a sami zabírají místo pod lampou. Nacházím Btým na schodech kostela. Pochybuji, že si mě pamatují, protože jeden spal a druhý zalezlý ve spacáku mi jen podal zadání šifry a pravděpodobně hned usnul. Přináším zadání k týmu a všímáme si, že vše je přeškrtáno a jsou tam nějaké dvojice. Podle bobkového listu tipuji Césara. Tím si Zuzka všímá Polského kříže s a bez CH a smějeme se tomu. To nevydržel tým, který nás přišel napomenou, že jsme moc hlasití. Brzy mizí - nevíme, jestli se jen přesunul dále, nebo vyluštil. Doplňujeme názvy šifer podle pomůcky. Chvíli přemýšlíme, co chybí. Prvním tipem jsou barvy, ale proč by to bylo černobílé? Tipujeme pravítko a všímáme si že na každém obrázku je panáček. Měřím hlavičky a ostatní už čtou tajenku.

U otočky tramvají vybíráme další zadání. Po několika minutách zkoušení Jirka říká: "to jsou středy polského kříže, doluštěte to". Zuzka vykresluje písmenka. Pomalu se rozednívá, tak vypínáme čelovky. Dostáváme ořezávátko. Karel nás zapisuje do vrcholové knihy a poodcházíme kousek dál. Je nám jasný, že teď je čas na led(ledovali jsme už asi 4 šifry). Chvíli držíme ořezávátko v rukách a najednou začne ukazovat text. Zapisujeme, co se dá, ale nestačí to. Co teď? Snažíme se znovu zahřívat, ale nic se neděje. Karel zkouší ochlazení v jezírku, ale ani to nereaguje. Házíme ho tedy do termosky s ledem a po pár minutách zjišťujeme, že opět ukazuje. Naštěstí jen to, co už máme, takže doplňujeme, co chybí, vracíme ořezávátko a jdeme k rybníkům.

Před další šifrou potkáváme spřátelený tým Honzíkovi andílci. Ti nám oznamují, že nejdou pro 11, ale jsou dál. Na 11 prý byli v noci. Celkem se stydíme, ale ověřujeme si to z pořadí na internetu. Vše sedí a my máme co dělat, abychom je předehnali. To že se zasekli na 12 a hledali další zadání místo stejné 11 jsme zjistili až po hře.

Jedenáctka nám připomíná psací písmo, takže nějakou dobu trávíme zkoumáním, jaká písmena to jsou a jak se posunuje při psaní papír. Nevychází naprosto nic, takže Karel označuje inflexní body. Zuzka mezitím zkouší semafor a ten vychází. Zbytek si všímá, že by tam mohl býti Braill, ale neřešíme to a jdeme pro 12.

Dvanáctku nejdříve prořízneme podle neočíslovaných čar, takže se vracím pro třetí zadání. Teď už skládáme a čteme řešení. Je zvláštní, že to ukazuje na stejné místo, kde je 11. Poučení z Tmou se tím nenecháváme zmást a hned zkoušíme dořešit 11 pomocí Brailla. Výborně! S nulovým zdržením jdeme pro 12. Ze zvyku odesílám kód podruhé a ani nezjišťuji, jestli byl stejný, nebo jiný. Všímáme si, že na jedné šifře je slovo Jablko a na druhém Kyanid. Turing! Skládáme podle čar a vychází nám opět poloha 11. Přemýšlíme, co s těmi zbylými písmenky. Na každém zadání jsou jinak, takže je očíslováváme a podle druhého papíru čteme řešení. Hurá! Místo, kde bylo tolik týmů procházíme bez zdržení. Až doteď jsme si nevzpomněli (a pokud vím ani nevyluštili) nápovědní šifry. Teď už budou k ničemu.

Chvíli zkoumáme, kam přesně jít, ale naštěstí to trefujeme a vyzvedáváme elektrický obvod. Co s tím netušíme, ale Zuzka si hezky všímá, že 14 v okruhu by mohlo být i další stanoviště. Zkouším se vracet k orgovi, kde jsou mapy okolí. Na obvod nic nesedí, ale když se vrátím, už hledají v mapě v okolí ulice na V, W a A. Voskovec a Werich to není, ale je tam Voltova a Wattova, takže vyrážíme.

Další šifra je hezky barevná... Nějakou dobu nám to trvá a konec se blíží rychleji, než bychom chtěli. Naštěstí je nám jasné, že se něco bude dělat s celými sloupci. Karel zkouší číst morseovku podle toho, jaký barevný křížek chybí. Hezky vychází CTI JEN H... Nikam se s tím nedostáváme. Všímám si morseovky v celých sloupcích a dáváme dohromady CHYBEJICI a vypisujeme síť 10*10 s chybějícím symbolem. Diktovat a kreslit nám trvá pěkně dlouho. Netušíme co s tím dál, ale po nějaké době se nenechávám odradit, beru mapu a tipuji kam půjdeme dál. Ukazuji Jirkovi areál, jen nevím, co bude přesným místem. Nakonec spojuji křížky a vychází RYBNV... Pomocí mapy doplňuji v šifře na VRAH a vyrážíme pro další zadání. Zbývají asi 2h do konce. Měli bychom máknout.

Vyzvednout zadání chvíli trvá, protože jdeme z druhé strany a slečna, která zadání vydává sedí neviditelně za rohem. Ještě než si sedneme, tak zapisujeme všechno do mobilu a app nám hned říká o jaká města jde. Zuzka potom vybarvuje vrstevnice. Všechno máme a nevíme co dále. Zkoušíme posouvat, číst určitá písmena. Dalo by se říct, že za tu více než hodinu jsme zkusili opravdu vše. Všímáme si, že některé vrcholy jsou hezky v mřížce, tak se ji snažíme zakreslit. Mohl by to být Braill, ale asi nejsem dostatečně průbojný a nápad zapadá.

Bohužel jsme s touto šifrou skončili, jíme poslední zbytky ledu a vydáváme se na metro. Doma zjišťuji, že orgové už mají na webu řešení(pochvala!) a hned mě mrzí, že jsme to nedotáhli. Zuzka posílá vybarvený obrázek, kde je to naprosto jasné. Bohužel až po konci.

Při vyklízení batohu zjišťuji, že v nalezené startovací obálce si někdo uschoval nalezený čtyřlístek a potom ho v lese ztratil. Šťastný smolař...

Děkujeme za hru a těšíme se na další pokračování za rok.

Za Nejnekvazidiagonalizovávatelnější sepsal Marťas

Případné chyby omluvte, nebo opravte :o)